Mladý úředník realitní kanceláře Hutter je vyslán do karpatských hor k hraběti Orlokovi, aby s ním uzavřel smlouvu o koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou pravdu, hrabě Orlok je totiž upír.
Pes žije na Manhattanu a už ho nebaví být sám. Jednoho dne se rozhodne postavit si robota jako společníka. Jejich přátelství se postupně rozvíjí, až se stanou nerozlučnou dvojicí, která se pohybuje v rytmu New Yorku 80. let. Jedné letní noci je pes s velkým zármutkem nucen zanechat robota na pláži. Setkají se ještě někdy? Film je natočen podle populárního grafického románu severoamerické spisovatelky Sary Varon.
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře.
Mladá chudá žena svou tíživou situaci řeší tím, že své nemanželské dítě odloží na sedadlo luxusní limuzíny stojící před vchodem přepychového domu s nadějí, že se bohatí lidé o něj postarají. Automobil je i s odloženým dítětem ukraden dvojicí zlodějů, kteří když zjistí, že se svou kořistí unesli i dítě, odloží nemluvně u popelnice. O pár chvil později prochází kolem tulák, který se, po několika marných pokusech dítěte se zbavit, malého sirotka ujímá.
Erik je hrůzně znetvořený muž žijící v podzemních katakombách pod budovou Pařížské opery. Je to člověk, který je kvůli své šerednosti velmi nešťastný a touží po prosté lidské lásce. Jednou při sledování operního představení spatří krásnou primadonu Christinu, zamiluje se do ní a posléze ji unese do svého podzemního království. Začíná nemilosrdný hon na tajemného fantoma...
Němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena. Film se stal nejvýznačnějším příkladem německé expresionistické kinematografie a měl velký vliv na film noir a další hororové filmy. Scénář od Hanse Janowitze a Carla Mayera vytvořil typickou atmosféru filmu se zaměřením na chovance psychiatrických léčeben, na zmatek mezi pouťovými atrakcemi a na tajemné vraždy. Na výtvarné stránce filmu se podílela expresionistická skupina Der Sturm a základ tvoří deformované kulisy budov s ručně malovanými stíny a výrazné maskování herců.
Šest vědců se vydává na expedici na Měsíc. Cestují v raketě tvaru náboje, vystřelené na Měsíc z obřího kanónu. Po bezpečném přistání se setkávají s Měsíčany, Selenity, poté uniknou před jejich králem a vrátí se na Zemi, kde jsou po dopadu do moře vyloveni jedním námořníkem. Nikdo si nedokázal představit, že tento nejslavnější Mélièsův film stále existuje v barevné verzi. Lobster Films, Nadace Groupama Gan pro kinematografii a Nadace Technicolor pro filmové dědictví zahájili v roce 2010 kompletní restauraci této kopie.
Šampión je osamělý chlapec, kterého adoptovala jeho babička, madam Souza. Ta se postará o to, aby vnuk našel věrného kamaráda v psovi Brunovi a aby našel životní zálibu v jízdě na kole. Pod babiččiným vedením se ze Šampióna stane favorit slavného cyklistického závodu Tour de France. Během závodu, vysoko v horách, je však Šampión spolu se dvěma dalšími kolegy unesen francouzskou mafií. Madam Souza s Brunem se rozhodnou ho zachránit. Sledují únosce za oceán, do obrovského hlučného velkoměsta jménem Belleville, kde nacházejí oporu v trojici starých dam Violette, Rose a Blanche, které byly ve 30. letech music-hallovými hvězdami. Nakonec společně objevují Šampióna, který se stal bezmocnou hříčkou v rukou ziskuchtivých mafiánů. Zachránit mladíka může jen jeho vlastní cyklistické umění, babiččino odhodlání a rafinovanost trojice starých dam...
Hollywood, 1927, George Valentin patří k největším hvězdám němého filmu. Poznáte ho podle tenkého knírku, typické bílé kravaty a fraku. Jeho účinkování v exotických příbězích o intrikách a hrdinských činech znamenalo velký úspěch pro filmové studio Kinograph, v jehož čele stojí magnát Al Zimmer. Sláva Georgovi vynesla elegantní manželku Doris, každý den ho vozí do práce oddaný šofér Clifton a vítá ho vlastní usměvavá tvář z plakátů Kinographu. Na filmové premiéře spontánně reaguje na bouřlivé davy fanoušků a reportérů. Jakoby svým postavám z oka vypadl a jeho hvězdná kariéra se zdá neohrozitelná. Hollywood však brzy ovládne nový fenomén: mluvený film. George touto technickou novinkou opovrhuje a označuje ji za nevkusné pobláznění.
Frigo (hraje ho sám buster Keaton) hraje filmového promiítače v kině, který znenadání usne v projekční kabině a jeho vlastní sny se prolínají do filmu, který je právě promítán v sále. "Frigo jako Sherlock Holmes", první Keatonova samotná réžie, je jedním z nejneobyčenějších a obrazově nejinvenčnějších snímků tehdejší doby.
V době zlaté horečky se tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje...
Film byl natočen podle legendy z 16. století. Vypráví příběh rabbiho Löwa, který vytvořil Golema, aby ochránil svůj lid před císařským pronásledováním, a popisuje, jak Golem nakonec téměř zničil židovskou komunitu ve staré Praze.
Kameraman se potuluje s kamerou přehozenou přes rameno a s oslnivou vynalézavostí dokumentuje městský život.
Apokalyptické vyobrazení války, hladomor a utrpení. Děsivá mračna se stahují nad zemí. Temnota povstala a s ní hrůzné kreatury s obrovskými černými křídly a děsivými tvářemi. To ďábel přichází, aby na zemi nastolil svou vládu. Tu najednou temnotou zazáří paprsek bílého světla. Je to světlo archandělů, kteří se postaví tváří v tvář zlu s mocným mečem božím a zahájí tak boj za duši jednoho starého muže a osud celého lidstva. Sázka je uzavřena - všechno nebo nic. Získá fausta a celou zemi ďábel nebo faust a celá země zůstane v milosti boží?
Právě ukončivší studium na vysoké škole přijíždí vymyšlený syn nesmlouvavého kapitána parníku navštívit svého otce, kterého neviděl od dětství.
Zrození národa je velkou společenskou freskou z období války Jihu proti Severu a jeho příběh nám tak představuje široké spektrum amerických dějin: Od vzniku snahy o zrušení otroctví, přes občanskou válku, kapitulace generále Lee a atentát na prezidenta Lincolna, až k poválečnému údobí a vzestupu Ku-Klux-Klanu. Na tomto bouřlivém společenském a politickém pozadí se odehrávají a vzájemně proplétají osudy dvou rodin; Cameronů z Jihu a Stonemanů ze Severu.
Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.
V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie.
Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže.
Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí...
Mammamia! is an Italian television series that aired between 2003 and 2004 , written and directed by Maurizio Nichetti. The series unfolds in thirty episodes of eight minutes each, and no dialogue. The heroine is Angela Finocchiaro, who plays the part of a mother struggling with the problems of the daily life of her children of 4, 7 and 13 years.
A 1980 documentary series exploring the establishment and development of the Hollywood studios and its impact on 1920s culture.
A series about the life, career and works of the movie comedy genius.
Spanish documentary series.
Paul Merton profiles some of the great stars of silent comedy, examining their lives and works, and uncovering seldom-seen material
