Klíčové slovo Starvation

Americký západ, Jižní Dakota, 1823. Místo a čas s hodně relativní hodnotou lidského života. Zkušený lovec a trapper Hugh Glass je se svým synem na výpravě s lovci kožešin. Glassovi se stává osudným střet s rozzuřenou samicí medvěda grizzlyho. Medvědí útok sice přežije, ale je těžce zraněný a lovecká výprava se musí rozdělit. Zatímco většina lovců pokračuje v cestě, s Glassem a jeho synem zůstanou jen dva muži. Ti více méně jen čekají, až zemře, aby jej pak pohřbili a mohli pokračovat v cestě. Ale zraněný lovec stále neumírá…

Útěk do divočiny je inspirován skutečným příběhem Christophera McCandlesse, mladého muže, který opustil svůj pohodlný život, aby okusil svobodu. Všechny své dosavadní úspory věnoval charitě a s minimální výbavou a přípravou vyrazil napříč Spojenými státy na Aljašku, kde chtěl vyzkoušet život v divočině.

Před přibližně deseti lety byl svět zničen. Nikdo neví, co se vlastně stalo. Možná šlo o jaderný útok, možná o vesmírnou událost. Miliony lidí zemřely, ať už přímo v důsledku katastrofy, nebo vyhladověním či zoufalstvím z pomalé smrti lidí kolem poté, co se zastavily dodávky energií. Muž a Chlapec jsou na cestě za nadějí, kterou očekávají na jihu, na pobřeží. Veškerý svůj skromný, leč nesmírně vzácný majetek si vezou v nákupním košíku, vybaveném zpětným zrcátkem, aby viděli, zda je někdo nesleduje. Jediným zdrojem radosti jsou pro ně občasné nálezy jídla či pití. Na své pouti se setkávají s množstvím zoufalých přeživších, ať už jde o loupeživé gangy, kanibaly či zloděje. V průběhu filmu také sledujeme retrospektivní náhledy do Mužovy šťastnější minulosti a jeho života s Ženou.

V zimě roku 1820 byla velrybářská loď z Nové Anglie napadena čímsi neuvěřitelným: velrybou mamutích rozměrů s obrovskou vytrvalostí a téměř lidskou touhou po odplatě. Toto skutečné námořní neštěstí inspirovalo spisovatele Hermana Melvilla k napsání románu Bílá velryba.

Planeta Země je kompletně pokryta sněhem a přeživší zbytek lidí se uchýlil do několika podzemních krytů, kde je schopno do jisté míry přežívat. S přísunem potravy se šetří a znenadání se můžou objevit i různé nemoci. V tomto případě jsou buď nakažení odvedeni do karantény. Pokud se jejich zdraví nezlepší, jsou nuceni vydat se vstříc pomalé smrti umrznutím tam venku nebo si vyžádat kulku do hlavy. Jednoho dne se z přátelené stanice ozve signál SOS. Zjistit, co se na té stanici stalo, se vydávají přes nehostinné prostředí tři lidé. Když dorazí na místo, nemohou uvěřit vlastním očím.

V dobách, kdy křesťanská víra téměř nedosahovala k hranicím Skandinávie, byl po dlouhých letech žaláře osvobozen němý muž, divoký barbar. Neznal svůj původ, ani cíl. Říkali mu Jednooký. Ocitl se na lodi uprostřed neprostupných mlh severního Atlantiku, která směřovala na západ, vstříc břehům neprobádané Ameriky, snad i bájné Valhally. Po vzoru starých pohanských bohů objevuje Jednooký svou pravou podstatu.

Příběh z historie, ze kterého by měli mít Angličané špatné spaní ještě dnes. Léto roku 1847, kdy byl Irský hladomor na vrcholu a tisíce lidí umíralo na hladomor. Feeney se vrací ze služby v britské armádě zpátky do Irska, kde nachází svůj domov zdevastovaný a své blízké většinou mrtvé. Krátce na to se střetne s anglickou mocí a vydává se pomstít všem, kteří jsou za jeho ztrátu zodpovědní. V patách má anglického kapitána a bývalého spolubojovníka... Příběh je sice jednoduchý a přímočarý, což ale není vůbec na škodu. Naopak, úsporně načrtnuté charaktery, ostře vyrýsované kontrasty mezi dobrem a zlem a nádherně nasnímané, leč zoufale bezútěšně reálie hrabství Connemara onoho "černého" roku 1847, se ke zvolenému žánru perfektně hodí. (Komentáře k filmu - web)

Příběh zasazený do nedaleké postapokalyptické budoucnosti, do doby hladu, kdy se poustevník (Martin McCann) snaží přežít hluboko v lese na plodinách, které si sám pěstuje na své malé, ukryté farmě. Do nastražených pastí se mu už velmi dlouho nepodařilo chytit žádnou zvěř, ale samotnému se mu jakž takž daří přežít ze dne na den. Avšak jednoho deštivého dne se jeho existence nečekaně ocitne v ohrožení ...

Mladá Japonka, která se narodila v roce 1918, pracuje jako děvečka na venkově. Aby se vymanila z područí statkáře, rozhodne se odejít do hlavního města Tokia. Skončí ale jako prostitutka. Časem se stane majitelkou nevěstince a pro svoje sociální cítění i mluvčí odborů.

Brazilský fotograf Sebastião Salgado zasvětil svůj život putování, při němž zaznamenával Zemi a nejrůznější tváře lidského údělu. V dokumentu Sůl Země jsme svědky jeho výprav napříč kontinenty i jeho osobní zpovědi.

Pět cizích lidí se ocitá v temné jeskyni. Jsou zde uvězněni a k dispozici mají pouze zásobu vody, skalpel a hodiny, které cosi odpočítávají...

Oshin is a Japanese serialized morning television drama, which aired on broadcaster NHK from April 4, 1983 to March 31, 1984. The series follows the life of Shin Tanokura during the Meiji period up to the early 1980s. Shin was called "Oshin", which is an archaic Japanese cognomen.

The life of Anne Frank and her family from 1939 to 1945: pre-war fears, invasion of Netherlands by German troops, hiding in Amsterdam, deportation to the camps, return of Anne's father.