Klíčové slovo Painter As Artist

Melvin Udall je úspěšný spisovatel kýčovitých románků. Žije sám na Manhattanu a s požitkem znepříjemňuje život všem v okolí. Tradiční oběti Melvinova mrzoutství je jeho soused – talentovaný umělec Simon. Vhodným objektem pro zlomyslné kousky je hned ze dvou důvodů. Za prvé je homosexuál a za druhé má psa, kterého Melvin upřímně nesnáší. Svými uštěpačnými poznámkami umí spisovatel znechutit kohokoliv. Pouze protřelá číšnice Carol Connellyová má jazyk dost ostrý na to, aby dokázala svérázného zákazníka usadit. Když se Melvin dozví, že má těžce nemocného syna, rozhodne se jí pomoci. Stejně jako před nedávnem pomohl Simonovi, který se stal obětí loupežného přepadení. Během jeho pobytu v nemocnici se mu Melvin postaral o psa. Proč se ze starého mrzouta stává lidumil? Chybí mu kvalitní obsluha při každodenní snídani v restauraci? Nebo se do Carol zamiloval a chce na ni udělat dojem? Pokud ano, ze strany těžce zkoušené číšnice rozhodně nejde o vysněný romantický vztah...

Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).

Nekonvenční slečna Jean Brodieová, která je podle svého názoru v "nejlepších letech", si získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, v němž má dva milence: naivního, ale milého učitele hudební výchovy Lowthera a cynického výtvarníka Lloyda. Na začátku filmu je Jean představena jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky trochu využívá, je tu ještě věc poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje fašisty Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lowther, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky nevedla ke stejnému způsobu myšlení. Její přesvědčení o vlastní neotřesitelné pravdě však bude podrobeno tvrdým zkouškám. Při konfrontaci s milenci i žačkami se bude muset podívat na svůj život z jiného úhlu a nahlédnout, jakým směrem se vlastně ubírá. Vynikající snímek ze školního prostředí.

Ženatý prodavač deštníků se zálibou v malování – a dámských pozadích – se rozhodne oběma svým vášním náležitě věnovat.

Malíř a grafik Egon Schiele byl jedním z nejprovokativnějších vídeňských umělců začátku 20. století. Doby, během níž se pomalu a téměř nepozorovaně chýlila ke konci jedna velká dějinná éra. Doby, kdy se v kultuře a ve výtvarném umění snad nejvýrazněji začaly bouřlivě prosazovat zcela nové směry. Návštěvníci galerií byli poprvé vystaveni troufalé tvorbě expresionistů a kubistů, objevují se i první abstraktní díla. A do veřejného prostoru, díky tvůrcům jako byl Schiele, vstoupila erotika. Mladý Egon Schiele je zpočátku fascinován secesí a tvorbou svého krajana Gustava Klimta, ale brzy nachází vlastní výrazové prostředky v expresionismu a odvážných aktech. Jeho hlavní inspirací jsou krásné a mladé ženy. A jsou zásadními múzami nejen jeho tvorby, ale i života. Osudový vliv na něj mají ale jen dvě – jeho sestra a první múza Gerti a mladičká Wally, pravděpodobně Schieleho jediná pravá láska, kterou zvěčnil ve svém slavném obraze „Smrt a dívka“.

Alberto Giacometti, švýcarský malíř a sochař, žije roku 1964 v Paříži a sám si určuje, kdy je pro něj čas na práci, pití, filozofování či flirtování v ateliéru. Umělec, jehož dílo se prodává za rekordní ceny, skrývá všechny své výdělky ve svém ateliéru. To je jen jeden z důvodů hádek s manželkou Annette. Další příčinou je skutečnost, že veškerou svou pozornost věnuje své milence Caroline. Jeho bratr Diego, také umělec, je až příliš obeznámen s jeho výstředností. Jednoho dne Giacometti požádá amerického kritika umění a spisovatele Jamese Lorda, aby pro něj pózoval. Ale jejich sezení, plánovaná na týden, jsou často přerušována návštěvami bistra a dlouhými projížďkami v autě, a tak konec je v nedohlednu. Lord několikrát odkládá svůj zpáteční let...

Francoise Gilotová vypráví neobvyklý životopisný příběh renomovaného španělského umělce Pabla Picassa. Francoise byla od roku 1945 po celé desetiletí Picasssovou milenkou a porodila mu dvě děti Claude a Paloma. Film popisuje Picassa jako notorického sukničkáře. V krátkých obrazech vidíme i vztahy s jeho manželkou Olgou, umělkyní Dorou Marrovou či Marii-Theresií Walterovou, kterou malíř vídal jen o nedělích. Dokonalý Anthony Hopkins představuje geniálního umělce se zlozvykem využívat a zneužívat ženy, který nepodváděl pouze svou manželku, ale i jednotlivé milenky.

Voják a člen nizozemského odboje vyšetřuje kradená umělecká díla po druhé světové válce, včetně Vermeera prodaného nacistům okázalým padělatelem.

Eben Adams je umělecký malíř z New Yorku, kterému se nedaří najít inspiraci pro malování. To se vše změní, když jednoho dne potká mladou dívku Jennie Appleton, do které se zamiluje. Později však zjistí, že Jennie není jen tak obyčejná dívka.

Nekompromisní vizionář Paul Gauguin opouští Paříž, rodinu i přátele a v roce 1891 se usazuje na exotickém ostrově Tahiti, aby zde načerpal inspiraci pro své obrazy v divoké a neposkvrněné přírodě. Zdánlivý ráj se ale mění v místo samoty a chudoby, na němž Paul zápolí s podlomeným zdravím, odmítnutím i pochybami. Poznává zde ale takové domorodou krásku Tehuru, která se stává jeho ženou i múzou. Film Edouarda Deluca je výpravnou, přitom ale meditativní sondou do duše vášnivého a problematického génia. Dominuje jí naprosto strhující, intenzivní výkon Vincenta Cassela.

Paříž na začátku 70. let minulého století. Gilles, mladý vysokoškolský student, je zcela pohlcen politickou a tvůrčí vřavou tehdejší doby. Stejně jako jeho přátelé, i on se zmítá mezi svým radikálním postojem a osobními ambicemi.