Nejosobněji laděné dílo Andreje Tarkovského, v němž vzpomíná na své dětství a především na matku jako určující osobu svého života. Fascinující obrazy interiérů venkovské chalupy a moskevského bytu, podbarvené hypnotickými tóny Eduarda Artěmjeva, jsou zdrojem mimořádného duchovního zážitku.
Zpracování jedné z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel… Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.
Film líčí povstání v ruské továrně, kde jsou dělníci dohnáni k revoltě kvůli chamtivosti a nepoctivosti majitele. Doutnající nepokoj mezi zaměstnanci zažehne zrada, která je přiměje k činu. Vzrušení vzpoury, po němž následují obtíže spojené s rostoucí nezaměstnaností, a nakonec protiúder majitelů továrny podpořený vojskem, jež způsobí mezi pracujícími krveprolití.
Film Čapajev byl natočen podle novely Dmitrije Furmanova, který u tohoto legendárního bolševického veletele 25. střelecké divize sloužil jako komisař. Film ve své době patřil k vrcholu historicko-revolučného žánru.
V katyňském lese na severozápadě Ruska je pohřbeno na čtyři tisíce polských důstojníků, zavražděných v roce 1940 sovětskou tajnou službou... Katyňský masakr představuje pouze nepatrnou část ukrutných zločinů, kterých se Stalinovi kati po mnoho desítek let dopouštěli na území celého Sovětského svazu. Katyň je jen malou částí celé pravdy. 1. září roku 1939 Německo bleskovým úderem napadlo a dobylo Polsko. Obranné linie polské armády byly velice rychle rozdrceny. Po týdnu bojů oblehla německá armáda Varšavu a město se ocitlo pod dělostřeleckou palbou, doprovázenou pravidelnými nálety. V nastalém chaosu, kdesi na východě od polského hlavního města, bloudil se zbytky své jednotky i kapitán Józef Czapski, jehož vzpomínky na krutou minulost nás budou provázet celým dokumentem. O několik týdnů dříve vyděsil Stalin celý svět uzavřením paktu s Hitlerem o vzájemném neútočení.
Petrohrad se v roce 1917 stal svědkem dramatických bojů o vládu nad největší zemí světa. Když v únoru roku 1917 propukla v Rusku revoluce, světová veřejnost tomu nechtěla zpočátku věřit. Málokdo si dovedl představit, že třísetletá monarchie Romanovců – a největší impérium světa – se tak rychle zhroutí. V říjnu téhož roku se vlády chopili bolševici. Úspěch Leninovy revoluce poznamenal celé dvacáté století. Převzetí moci malou, ale dobře organizovanou skupinou vedenou nepříliš známým radikálním politikem, takřka nikdo nepředpokládal. Svět se divil, jak k tomu mohlo dojít. Odpověď je třeba hledat v převratných a často zcela nepředvídatelných událostech, ke kterým v zemi došlo mezi únorem a říjnem 1917. A je nutné položit si otázku, zda Lenin sám byl ve vleku těchto událostí, nebo si jako neomylný vůdce proletariátu razil vlastní a jedinou správnou cestu.
Na podzim roku 1917 se svět navždy změnil, Rusko se stalo první komunistickou zemí v dějinách. Události zaskočily úplně všechny, včetně těch, kteří stáli v čele dění. Vladimir Iljič Lenin, Lev Trockij a Josif Stalin se museli prodrat k moci silou a mnoha úskoky. Tito muži propásli pokus o revoluci v únoru roku 1917, nikdo z nich nebyl v té době na území Ruska. Lenin byl v Curychu, kde trávil již sedmnáctý rok exilu coby nebezpečný revolucionář. Trockij jako velice sečtělý kosmopolita procestoval celý svět, žil v New Yorku i ve Vídni. Dlouhých dvacet let byl nezávislým revolucionářem a Leninovým rivalem. Brzy je však čekala spolupráce. Stalin se o únorové revoluci dozvěděl o několik dní později, tři a půl tisíce kilometrů od Petrohradu, na Sibiři, kde byl ve vyhnanství za loupež...
Communism spread to all of the continents of the word, lasting through four generations and over seven decades. Hundreds of millions of men and women were affected by this political system, one of the most unjust and bloodiest in history. Using newly discovered propaganda films and archival photos, these four episodes explore the mysteries of this totalitarian political machine that lured its share of important followers into the fold. Known as the red church, communism seduced its ardent followers like some earthly religion.
