Klíčové slovo Violence Against Animals

Caesar je šimpanz, se kterým jsme se seznámili před třemi lety ve velmi úspěšném filmu Zrození planety opic. Tehdy právě on, jako první z lidoopů, získal mimořádně vysokou inteligenci a to kvůli pokusům s ještě neschváleným lékem na Alzheimerovu nemoc. Chytrý lidoop se stal senzací, ale zároveň předznamenal zásadní revizi pohledu na to, kdo je skutečným pánem tvorstva. Příběh Úsvitu planety opic začíná deset let poté, co se Caesar se smečkou dalších uprchlých lidoopů ukryl v hlubokých lesích poblíž San Francisca. Lidstvo v mezidobí prakticky zdecimoval agresivní virus, jehož první příznaky se objevily na konci prvního dílu. Těm, kteří virovou pandemii přežili, navíc hroutící se svět stavěl do cesty další nečekané překážky. Území uvolněné lidmi postupně obsadil národ geneticky pozměněných lidoopů, v jejichž čele stojí právě Caesar.

Ceasar a jeho opice nemají na vybranou a vrhají se do boje s lidskou armádou. Tu vede bezohledný plukovník, který by je chtěl všechny zničit. Poté, co opice utrží obrovské ztráty, se Cesar potýká se svými temnými instinkty a začíná svou vlastní mýtickou výpravu za pomstou svého druhu. Jak vše spěje ke konci, stojí Ceasar tváří v tvář plukovníkovi v epické bitvě, která rozhodne o osudu jejich druhů a budoucnosti planety.

Pořekadlo, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly, platí v tomto příběhu přímo ukázkově. Mladý vědec Will Rodman (James Franco) vyvíjí lék proti Alzheimerově nemoci, kterou trpí i jeho otec (John Lithgow). Slibný výzkum se ovšem zadrhává kvůli nežádoucím vedlejším účinkům, které vykazují pokusní živočichové po aplikaci léčebné látky. Zklamaný vědec opouští výzkum, odchází pečovat o otce a jako bonus si tajně odnáší šimpanzí mládě, jehož rodiče zemřeli při Willových pokusech. U šimpanze Caesara se postupně začne projevovat vysoká inteligence a Will zjistí, že za to zřejmě může působení jeho léku. Začne mu ho tajně podávat a tím nechtěně otevře bránu k lidské zkáze. Čím dál inteligentnější zvíře se po čase ocitne v přírodní rezervaci, kde začne v čele ostatních opic pomaloučku připravovat vzpouru proti těm, kdo zabili jeho rodiče a jeho zavřeli do tohoto „fešáckého kriminálu“. Tedy proti lidem.

Blízká budoucnost, v níž se odehrává příběh filmu, se od naší reality na první pohled neliší. Pokud však přehlédnete mysteriózní fenomén, který část populace podrobuje mutaci v hybridy lidí a zvířat. Stvoření považovaná za hrozbu jsou držena v izolaci od rodinných příslušníků a ostatních tzv. normálních lidí. Těmi jsou i sympaticky potrhlý François a jeho šestnáctiletý syn Émile, kteří náhle opouštějí Paříž a stěhují se do městečka, kde stojí centrum pro „odlišné“…

Na počátku filmu se po letech potkávají dva přátelé a společně vzpomínají na těch pár dní, během kterých kdysi dávno dali naplno průchod své zvrácenosti a bez zábran realizovali všechny své nejúchylnější a nejmorbidnější fantazie. Tenkrát se seznámili se dvěma zajímavými dívkami a odvezli je na svůj zchátralý statek. Tam se k nim připojilo ještě pár dalších podivných existencí. První polovina filmu je spíše popisná, s minimálním dějem a soustředí se hlavně na budování nihilistické atmosféry. Postupně pak režisér filmu odhazuje veškeré zábrany a servíruje divákovi opravdu velkou porci odporností a patologického chování aktérů příběhu a pokaždé, když se zdá, že už došel na vrchol hnusu, ještě dál přitvrdí. Hranici toho, co vůbec ještě je přijatelné (byť v tomto žánru) zcela nepochybně překračuje, a to rozhodně víckrát než jednou.