Klíčové slovo Heat

Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.

Děj se točí okolo roznašeče pizzy Mookieho (Spike Lee), který si v převážně černošské čtvrti paradoxně našel práci u Italoameričana Sala (Danny Aiello). Celkem poklidný průběh všedních letních dní plný pohodové muziky a nezávazného klábosení začne zprvu sotva postřehnutelně, postupně však stále patrněji, narušovat jeden ze Salových synků - rasistický Pino (John Turturo). Vše neodvratně směřuje k nepříjemnému střetu dvou odlišných kultur.

Film se odehrává za II. světové války v kárném zařízení pro anglické vojáky v libyjské poušti. Podmínky v táboře jsou nelidské samy o sobě a jsou ještě zhoršovány sadistickým velitelem, seržantem Williamsem. Pod heslem „přišli jako lidé, odejdou jako zvířata“ je den co den nutí stavět na žhavém slunci uprostřed tábora vysokou horu z písku. Vězni postupně ztrácejí nejen fyzickou, ale hlavně psychickou sílu a vůli. A zřejmě o to Williamsovi i jeho nadřízeným jde. Zlomit je a zpracovat v poslušné a tvárné roboty, kteří budou v budoucnu bezpodmínečně plnit jakékoli příkazy. Většině strážných se tato nesmyslná práce nelíbí, ale jen málokterý má odvahu Williamsovi oponovat. Pokud ano, je nucen nést následky. Vězni tak jen pasivně snášejí režim zrůdné mašinerie, protože každý sebemenší prohřešek je tvrdě trestán. Objeví se však jeden, který je pevně rozhodnut nenechat se zlomit ani zastrašit. A ostatním se začnou otevírat oči.

Schází-li tomuto postapokalyptickému příběhu o chmurné budoucnosti něco na originalitě, pak to bohatě vynahrazuje dokonalou propracovaností a působivou atmosférou. Svým vyprávěním o čtveřici přeživších, kteří se všelijak protloukají a hledají na vyprahlé Zemi vodu, navazuje debutující režisér Tim Fehlbaum na filmy jako Planeta opic, Šílený Max či Vysvobození. Píše se rok 2016 a svět je v důsledku prudkého nárůstu globálního oteplování spálenou pustinou. Přežívají jen nejpřizpůsobivější jedinci nebo ti, kteří se neštítí násilí; nezřídka je však třeba obojí. Marie, její mladší sestra Leonie a přítel Phillip míří autem do hor v naději, že tam naleznou vodu. Na opuštěné čerpací stanici se dostanou do konfliktu se šlachovitým Tomem, ale vyrovnanost sil a zjištění, že by jim svou chytrostí a šikovností mohl být k užitku, je brzy přimějí uzavřít s cizincem alespoň dočasné příměří.

USA a Sovětský svaz nevědomky na zkoušku odpálí jaderné zbraně ve stejnou dobu a vědci musí rychle zachránit Zemi před drtivou katastrofou.

Mezi 24. červencem a 23. srpnem je v Rakousku nejparnější období v roce, které místní nazývají „psími dny“. Právě v tomto období se potácí na vídeňském rozpáleném předměstí dvanáct postav – slabomyslná stopařka, jež se vtírá lidem do aut, prodejce zabezpečovacích zařízení, který pátrá po vandalech, rozvedení manželé či otylý důchodce, jenž se pokouší stylizovat hospodyni do role zemřelé manželky. Režisér Ulrich Seidl zdařile kombinuje neherce s profesionály a se sadistickou realističností zkoumá, jak tropické vedro ovlivňuje tamní maloměšťácký způsob života. Seidl jednotlivé situace nechává dospět až na samou hranici, za níž se zpravidla opouští kinosál. Ostatně sám režisér přiznává hru s divákem: „Kam až můžu dráždit onen bod, kdy se divákovi chce utéct, ale přesto to neudělá?“

Dr Helen Czerski goes on a spectacular journey to the extremes of the temperature scale, where everyday laws of physics break down and a new world of scientific possibility begins.