Klíčové slovo Music Record

V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Příběh muzikálu zachycuje cestu za slávou v podání dívčího tria Dreamettes, jejich vzestupy a pády, oběti, které musely svému snu přinést, a hlavně je plný skvělé hudby. Film vznikl podle stejnojmenného divadelního muzikálu, který patří k tomu nejlepšímu, co vzniklo na prknech proslulého divadla Broadway. Curtis Taylor prodává auta, ale rád by prorazil v hudebním průmyslu. Na pěvecké soutěži v Detroitu potkává 3 dívky, jež by mu mohly ve splnění jeho snu pomoci. Deena je nadpozemsky krásná, Effie velmi talentovaná a Lorrell dokonalý spojovací článek. Brána k úspěchu se jim začne otevírat, když dostanou nabídku zpívat vokály v písničkách aktuální hvězdy Jamese „Thunder“ Earlyho, který účinně mísí r´n´r se soulovou muzikou. Čím dál ambicióznější Curtis jim ale umetá cestičku k vlastní kariéře. Otázka je, zda cena, kterou všechny tři za výstup na vrchol zaplatí, nebude příliš vysoká.

Mississippi, třicátá léta. Tři trestanci Everett Ulysses McGill, Pete a Delmar, vzájemně spoutáni, zdrhají z lapáku krajinou v naději na nalezení pokladu o výši 1 200 000 dolarů. Na cestě potkávají bluesmana Tommy Johnsona, který se k nim připojí a společně u místního hudebního vydavatele nahrají písničku, která se stane přes noc hitem jihu. Jenomže získat poklad a ve zdraví přežít extempore s Ku-Klux-Klanem a nesmlouvavé policejní pronásledovatele nebude zrovna hračka...

Rob si ve svých třiceti letech uvědomuje, že neví, kam ve svém životě směřuje. Po odchodu přítelkyně Laury se Rob dostává do krize a přemýšlí o tom, co vedlo k tomu, že ho všechny dívky opustily, že nedokončil vysokou školu, a že skončil jako majitel obchůdku s gramodeskami, kde zaměstnával dva podivínské hudební fandy. Rob začne přerovnávat svou soukromou sbírku gramodesek a rekapituluje jednotlivé okamžiky svého sexuálního životy spojené s různými songy a hudbou, kterou v té době poslouchal. Postupně ale dochází k závěru, že jeho neúspěch se ženami není jeho prokletím, ale jen výsledkem nedorozumění. Jeho snaha získat Lauru zpět je přeci jen korunována úspěchem a zdá se, že krize konečně ustupuje...

Plachý chlapec, který se vyjadřuje pomocí haiku, a bublinová, ale nesebevědomá dívka spolu jednoho dne prožijí krátké kouzelné léto.

Kdyby Dewey Cox skutečně žil, prošlo by jeho ložem přes čtyři stovky dívek a paní, zplodil by přes třicet dětí a třikrát by ochutnal vlastní svatební koláče. A nejen to. Kdyby Dewey Cox žil, zcela jistě by se stal jednou z největších rock'n'rollových a vůbec hudebních hvězd, co kdy chodily po planetě, a klaněl by se mu celý svět. Dokonce by měl i vlastní hudební show, do níž by za ním klidně zašel třeba Elvis Presley nebo The Beatles. A protože by Dewey Cox byl opravdový drsňák, nepochybně by ochutnal veškerý alkohol a všechny drogy, které se dají sehnat. Kdyby tedy skutečně žil. Jenže on nežil.

Rok 1960, Washington, D.C. Těžká éra pro Ameriku, těžší pro její lid. Ulicemi hýbe soul, drogy, a černošská afra větší něž si vůbec dokážete představit. Je to doba, v níž začínají rašit nezávislé hudební stanice jako houby po dešti a kde má slovo v éteru sílu stmelovat lid přes pár hlášek a jedno lusknutí prstu. Talk to Me je příběhem Peteyho Greenea, toho času nebezpečného delikventa a vězně v jedné osobě, ale také geniálního řečníka, který dnes a denně baví své vězeňské spolusouputníky, ale i vězeňské zřízence. Prosadí se mezi mřížemi takovou měrou, že se o něm doslechne vlivný hudební producent a rozhodne se ho dostat ven a pustit „on air“. Cílovou stanicí jejich společné práce budiž veřejnoprávní rádio. Podle hesla „pusťte si bývalého vězně s prořízlou hubou do domu a můžete se začít stěhovat“ začíná strastiplná cesta lemovaná veřejnými zájmy na straně jedné a obecným veselím na straně druhé. Jakkoliv je totiž Petey nenáviděn svým vedením, svými posluchači je milován až za hrob…

Dlouholetí nejlepší přátelé Sid a Jonesie dostanou kopačky od svých přítelkyň. Oba nemají kde bydlet, a tak se rozhodnou stát se "bromates", bratry, kteří jsou spolubydlícími, což jejich vztah vystaví těžké zkoušce.

Film se odehrává na konci 60. let na dánském venkově. Jedenáctiletý Fritz nastupuje do nové školy, kde vládne ředitel tyran. Bojí se ho nejen děti, ale i učitelé. Fritz se však záhy díky žertu spolužáků ocitne v ředitelně. Vrací se s natrženým uchem. Jeho rodiče se vydají do boje se školou, ale nemají žádnou podporu v okolí. Pouze nový Fritzův učitel, (Anders W. Berthelsen) který se řediteli snaží postavit netradiční výukou v hodinách hudební výchovy, jim v tom pomáhá. Fritz se pro změnu vzhlédl v osobě Martina Luthera Kinga, a tak jeho boj proti řediteli dostává i hlubší rozměr. Rodičům se po počátečních problémech povede dosáhnout předvolání ředitele před školní radu. Nicméně rozhodnutí závisí na jediném svědkovi, který může říci, jak to bylo. Nastává však nečekaný zvrat, a už zbývá jen jediný způsob, jak se domoci spravedlnosti…

Soda Stereo, Café Tacvba, Aterciopelados and others figure in this 50-year history of Latin American rock through dictatorships, disasters and dissent.

It is the first video, in which he shows us the change and transition of being